Respirační onemocnění

V podzimním období se náš organismus musí přizpůsobit nejen nedostatku slunce a nepříjemným výkyvům počasí, ale navíc na nás útočí různé nemoci jako angína, chřipka nebo záněty horních a dolních dýchacích cest.

Kdy zůstat doma a kdy zajít k lékaři

Napříč věkovými skupinami je až 85 % akutních infekcí vyvoláno viry, pouze jedna pětina má příčinu bakteriální. Právě proto je důležité střídmé užívání antibiotik, která by měla být předepisována pouze nemocným s bakteriální infekcí. Virová onemocnění léčíme symptomaticky, tzn. ovlivňujeme a zmírňujeme příznaky. Pro většinu z nich je typická bolest v krku, pálení v nose a nosohltanu, pocit ucpaného nosu, rýma. Může se přidat i chrapot, kašel a bolest při polykání. Návštěva lékaře často není nutná. Otálet by nicméně neměli ti, u nichž dojde po několika dnech ke zhoršení obtíží, nereaguje-li horečka na běžné léky, trvá-li onemocnění déle než týden či jsou-li obtíže jednostranné.

Jak podpořit imunitu

S posilováním imunitního systému bychom měli začít už v době, kdy je organismus relativně zdráv, tedy od konce léta. Vhodná je pestrá strava s dostatečným přísunem přirozených vitamínů (C, A, E, vitamíny skupinyB), minerálů (zinek, selen, železo, vápník) a plnohodnotných bílkovin, dostatečný příjem tekutin, přiměřené sportování, pravidelné otužování a dostatečný spánek. V době epidemií bychom se měli vyvarovat návštěv přeplněných prostor a nezbytné je důsledné dodržování základních hygienických zásad. Imunitní systém můžeme dále posilovat např. akupunkturou, homeopatií nebo užíváním podpůrných látek, jako jsou např. probiotika, propolis, extrakty z echinacey, ženšenu nebo česneku.

CHŘIPKA

Je velmi nakažlivé virové onemocnění, vyskytuje se pravidelně zejména v období od ledna do března. Typicky začíná náhle z plného zdraví, je provázena vysokou horečkou, bolestmi hlavy, svalů, kloubů, malátností, nechutenstvím a značnou únavou, která přetrvává i několik dalších týdnů. Léčba je symptomatická (snižování horečky, tlumení bolesti). Antibiotika podáváme jen u nemocných s poruchou imunity nebo s chronickými nemocemi (srdce, plic, ledvin, jater, cukrovka). Účinnou prevencí je očkování, které zabrání nákaze až v 70-90 % případů a ve vysokém procentu předejde komplikacím.

AKUTNÍ BRONCHITIDA = AKUTNÍ ZÁNĚT PRŮDUŠEK

Jde o virový nebo bakteriální zánět dolních cest dýchacích. Rozvíjí se většinou náhle, typicky po nachlazení. Zpočátku se projevuje suchým dráždivým kašlem, který po několika dnech přechází v kašel vlhký s vykašláváním hlenu. V léčbě preferujeme klid na lůžku, snižování horečky, podáváme léky proti kašli, případně k usnadnění odkašlávání. Je nebezpečné toto onemocnění přecházet, hrozí rozvoj zánětu plic či přechod do chronického zánětu průdušek.

AKUTNÍ VIROVÝ ZÁNĚT HRTANU

Často bývá součástí virového zánětu horních cest dýchacích, je běžný u dětí. Projevuje se zastřeným hlasem, chrapotem až ztrátou hlasu. Nemívá dramatický průběh. Léčebně doporučujeme klidový režim, zvlhčování vzduchu, inhalace (např. Vincentka, éterické oleje), na krk přikládáme Priessnitzův obklad.

ANGÍNA

Je virový nebo bakteriální zánět mandlí. Mezi typické projevy patří bolest v krku, obtížné polykání, chrapot, bolest hlavy, horečka, zduřelé překrvené mandle s čepy. Lokální příznaky mírníme přípravky k ovlivnění bolesti a teploty (Paralen, Ibalgin, Nurofen), úlevu přináší antiseptické pastilky, spreje nebo kloktadla. Bakteriální angína se léčí antibiotiky, lékem volby je Penicilin. Důležité je včasné zahájení léčby, abychom předešli pozdním komplikacím.

ZÁNĚT HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH

Jedná se o časté, většinou nezávažné onemocnění, které je v 85-90 % virového původu. Mívá krátkodobý průběh, typickými projevy jsou vodnatá až hlenovitá nosní sekrece, neprůchodnost nosu, kýchání, teplota, dráždění ke kašli. Užívají se léky ke zmírnění příznaků – nosní kapky, kloktadla, antiseptika do krku.